Šetřete matičku přírodu. Zacházejte správně s odpadem a pitnou vodou

O třídění odpadů už bylo řečeno mnoho. Každý už ví, že žlutý kontejner je na plasty, modrý na papír a zelený na sklo. O tom, co všechno patří, nebo nepatří do těchto kontejnerů, se dočtete v našem článku. Méně lidí se však zajímá o to, aby produkovali co nejméně odpadů. A teď si představte, že Česká republika patří mezi sedmadvaceti členskými státy v EU k těm, jejichž produkce odpadů je jedna z nejnižších. A i přesto je tu odpadu nadbytek.

• Jeden obyvatel ČR průměrně vyprodukuje 317 kg komunálního odpadu za rok (24. místo z celkem 27 států EU). Do této statistiky však zasahuje i podniková produkce odpadů.
• Obyvatel Kypru vyprodukuje průměrně 760 kg komunálního odpadu ročně (nejvyšší hodnota v EU).
• Nejméně komunálního odpadu vyprodukuje Lotyšan - 304 kg ročně.
   

Dobrou zprávou je, že produkce odpadů se snižuje, především díky svědomitému třídění. Celkem je vytříděno zhruba 14 % komunálního odpadu. Průměrně vytřídíme 11 kg skla, 14 kg papíru a 10 kg plastů. Se snížením produkce odpadů by měl každý začít sám u sebe. Velký podíl na odpadech z domácnosti mají obaly od potravin. Kupujte proto velká ekonomičtější balení potravin a nápojů.

Jak nakládat s bioodpadem

Častým problémem bývá likvidace bioodpadu. A co je vlastně bioodpad? Jedná se o odpad rozložitelný mikroorganismy, vzniká z něj organická hmota, kterou lze nadále využít v zemědělství. Právě bioodpad tvoří až 40 % komunálního odpadu a velká část z nás s ním zachází špatně. Zbytky jídel, slupky, posečená tráva nebo listí do směsného odpadu zkrátka nepatří. Vhodným řešením není ani drtič odpadů. Jídlo se pak dostává do veřejné kanalizace a způsobuje její provozní problémy (ze stejného důvodu nesplachujte jídla do záchodu). A jaké je tedy řešení? Informujte se v místě vašeho bydliště. Obec by vám měla nabídnout speciální hnědou popelnici na bioodpad, kterou technické služby pravidelně vyvážejí.

Získejte z přírody maximum

Dalším častým problémem je plýtvání - s potravinami, energiemi a především vodou. Splachování WC nebo dokonce zalévání zahrady pitnou vodou je opravdové plýtvání. Dešťová voda by nám přitom posloužila stejně dobře a někdy dokonce lépe (např. na praní - je měkčí a nezanáší domácí spotřebiče vodním kamenem). Pořiďte si na zahradu plastovou nádrž, která může být také součástí celého dešťového programu. Celý systém se skládá z plastové nádrže na vodu, filtru, vodárny a přepínače na vodovodní řád. Takto můžete dešťovou vodu rozvést klidně po celém domě. Investice se vám velmi brzy vrátí.